Klimatický minipříspěvek

Prší. Od včerejšího večera leje. Ačkoliv se letos hodně natáhla, monzumová sezóna skončila už před měsícem. Teď je období sucha, kdy nemá pršet. Už na třetím místě se setkávám s tím, že se počasí chová naprosto divně. V lednu v Panamě bylo taky období sucha - v lednu tam nikdy neprší - a lilo jako z konve. Sněhové bouře na začátku října v Praze za mých mladých let nebývaly. A teď průtrž mračen v Indii. Zda se klima otepluje nebo ne a zda za to lidstvo může, je celkem jedno. Klima se mění a my se budeme muset vypořádat se stále častějšími extrémními výkyvy a se ztrátou tradičních cyklů.

Ale vysvětlujte to nebohým místním farmářům (farmář je nadsázka, často celá rodina závisí na půl hektarovém políčku), kteří nedávno sklidili rýži a teď ji mají všechnu rozloženou venku, na sluníčku, kde ji ručně mlátí. Cep do ruky a hezky postaru. Protože Indii chybí infrastruktura, třetina zemědělské produkce se, podle jedné chytré knihy, co jsem nedávno dočetl, nějakým způsobem zkazí, nahnije atd. než se dostane na stůl spotřebitelů. Do rýže teď prší a ač to bude sluníčko brzy jistě přírodě vynahrazovat, jednou namoklá rýže shnije, zplesniví nebo se do ní dostanou různí škůdci.

Jak často zdůrazňuje nositel Nobelovy ceny Amartya Sen, hladomory v Indii nejsou, protože Indie je demokracie. Poslední velký hladomor byl v Indii ještě za Britů, od té doby dokázala často jinak naprosto dysfunkční byrokracie vždy svou populaci zachránit před smrtí hladem. Voliči by se jinak vzbouřili. V tomhle je demokracie krásná. V té samé demokracii se ale hlasy při volbách kupují a usvědčení kriminálníci se vyhýbají trestu tím, že se dají na politickou kariéru. Hlad mají chudí Indové stejně pořád. Jen na ten hlad neumírají. Jak jsem se dozvěděl, dvoum "holkám", které doučuje Abby, je dvacet let. Víc než patnáct bych jim netipoval. Nedostatek živin je prostě vidět na první pohled. Ponesou si to s sebou celý život.

Venku prší a prší. Už tak chudí a vyzáblí vesničani nebudou zase mít vůbec nic. Kolik dalších se jich vydá do měst, z hadrů si postaví chatrč ve slumu a bude snít o tom, že si jednou, pokud se na ně štěstí usměje nebo pokud budou obzvlášť úspěšní v drsném prostředí městské džungle, budou moct zničit plíce vdechováním smrtících výparů při řízení rikšy?

Psáno v 21. století, z chudší části světa.